Recenze: Divergence

Název: Divergence

Autor: Veronica Roth
Série: Povstalecká trilogie
Díl: 1.
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 344
Rok vydání: 2012
Anotace: Chicago, budoucnost. Obyvatelé města, které obklopuje jen močál a obepíná ostnatý drát, jsou rozděleni do pěti frakcí. Beatrice je čerstvých šestnáct a přišel čas vybrat, do které frakce chce patřit, které ctnosti se chce na celý život odevzdat. Překvapivé rozhodnutí jí do cesty přivede osudového kluka – úchvatného, ale taky trochu nesnesitelného. Beatrice zjišťuje, že ve společnosti, která se jeví tak dokonalá, vzrůstá napětí a hrozící nebezpečí lze zažehnat jen jedním způsobem, který ji ale možná zničí.

Stručný děj

Budoucí Chicago je rozděleno na pět frakcí: Mírumilovnost, Sečtělost, Neohroženost, Upřímnost a Odevzdanost. Právě z Odevzdanosti šestnáctiletá Beatrice zamíří na testy, které ji doporučí určitou frakci. Jenže to ale není jen tak. Beatrice je divergentní, což je v tomto světě považované za nebezpečné. Beatrice má za úkol své hodnocení skrývat. Jenže pak je tu ta otázka. Do jaké frakce tedy půjde? Bude to odevzdanost a bude žít se svou rodinou, nebo něco naprosto jiného. Beatrice si vybírá Neohroženost. Tam ji čeká spousty nebezpečných úkolů a zkoušek. Beatrice se cítí být jiná, teď už je to Tris.

Postavy 

Beatrice jsem moc neměla ráda. Zaobírala se moc sebou a hlavně rodinou. Bála se, aby je nezklamala. Pak se z ní ale stala Tris a mě rázem přirostla k srdci. Tris jsem viděla jako realistku. Už mě unavují ty ufňukané hrdinky, které si pořád stěžují, jak jsou ošklivé a pak mají kolem sebe půl tuctu kluků. Tris taková není. Zajímají ji víc jiné věci a takovými prkotinami se nezabývá. A pak je tu Čtyřka. Snad je Vám jasné, že jsem si ho hned zamilovala. Byl jiný než ostatní kluci, měl něco do sebe. A koho jsem neměla ráda? Ze začátku to byla Christina, jenže pak se trochu změnila. Nakonec mi byl protivný Al a hlavně Peter. Možná i trochu Eric.

Místo

Líbil se mi nápad budoucího Chicaga. Pravda, už se tu objevilo pár trháků z budoucnosti, ale tohle bylo jiné. Tady se moc nezaobíraly možným zahynutím atd. Vlastně to už bylo vedlejší. Co mě však víc zaujalo byl nápad s frakcemi. Tohle bylo něco celkem originálního. No, možná to ze začátku může připomínat Hunger Games, ale když si knihu přečtete, poznáte, že v tom je patřičný rozdíl. Já nevím, přijde mi to trochu klidnější a (zatím) méně morbidní. Ale zpátky k tématu. Když jsem četla, úplně jsem si dokázala představit místo, kde se nacházejí. Musím uznat, že se mi to často nestává. Zvláště ne u knih psaných v ing formě.

Můj názor
Vážně jsem vyhrála Víkendovku? Vážně už mám Divergenci doma? Vážně už jsem to přečetla? Tak tohle mě napadalo několik týdnů. Vždycky jsem si to chtěla ověřit, protože já jsem něco vyhrála? Nemožné. Ale je to tak. Jinak bych tu nepsala tuhle recenzi, samozřejmě. Takže, co jsem to chtěla... a jó. Už od začátku jsem nevěděla, co mám čekat (to jsou ty tajemné CooBoo anotace) a výsledek mě mile překvapil. Sice prvních pár kapitol jsem si myslela, že to bude obyčejná kopie Hunger Games, jenže nebyla. Nějaká podoba v tom možná je, ale jestli jo, tak není moc viditelná. Jak už jsem zmiňovala, knížka je napsaná v ingformě, což já zrovna nemusím, ale tady mě to mile překvapilo. Přistihla jsem se, že jsem často valila oči nebo se i dokonce smála. Většinou se mi to u takového žánru nestává.

Abych to shrnula, knížka je fakt povedená, ale něco jí chybělo. No, možná to bylo ve mě. Zkrátka na série jako jsou Drahokamy či Hex Hall to prostě nemá. Možná se ale časem ukáže, že má. Uvidíme u dalších dílů.

Hodnocení: 9,5/10

Obálka, jedním slovem? Wow. Myslím, že se fakt povedla. Nejdřív jsem si myslela, že bude s přebalem, ale není. To se mi ale hodí do krámu.

Obálka: 9/10

Zdroj obálky: bux.cz
Doplňující obrázky: weheartit.com